ZHODNOCENÍ SEKCÍ

 

Sekce 1-Teorie a metoda v pedagogice

Program sekce zde.
 

Do sekce bylo přihlášeno devět příspěvků, z nichž sedm zaznělo. Všechny prezentované příspěvky se zaměřily na teorii a metodologii pedagogického výzkumu, a to z několika perspektiv.

Oblast teoretického výzkumu byla zastoupena čtyřmi příspěvky. Zaměřila se na rozbor přístupů ke studiu dialogismu a dialogických přístupů k výzkumu interakce ve třídě. Dále pak byla představena podstata metodiky 3A a její teoretické pozadí a kontext související s akčním výzkumem.  Pozornost byla věnována také metodologickým úskalím tématu gender history v pedagogice za aplikace diskursivní analýzy.

Oblast kvantitativního výzkumu byla reprezentována příspěvkem zaměřujícím se na kvantitativní obsahovou analýzu citovanosti zdrojů ve čtyřech českých pedagogických časopisech za určité období a srovnání jejího vývoje s předešlými lety. Druhý příspěvek kvantitativního výzkumného designu souvisel s prezentací metody ukotvujících vinět, jež napomáhají s porozuměním škálám při zjišťování znalostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Na kvalitativní výzkumný design formou analýzy historických pramenů a metodou orální historie se zaměřil příspěvek na téma učitel v normalizaci a dále pak příspěvek orientovaný na identifikaci tacitních znalostí studentů učitelství v metaforách prostřednictvím výzkumného nástroje označovaného jako „čistý jazyk“.

Jednotlivé příspěvky zazněly jak z úst zkušených výzkumníků, tak z úst kolegů na počátku kariéry výzkumníka. Diskuse k jednotlivým vystoupením byla pro přednášející i zaplněnou posluchárnu podnětná díky naznačení dalších souvislostí s referovaným tématem, ale i upozorněním na případná rizika prezentovaného výzkumného záměru (výzkumu) či potřebnost doplnit informace k lepšímu porozumění prezentace.

V přednesených příspěvcích v sekci Teorie a metoda v pedagogice bylo prokázáno, že pedagogický výzkum je spojnicí mezi teorií a praxí, a to jak s praxí výzkumnou, tak praxí vzdělávací. Pedagogický výzkum je příležitostí ke vzájemné spolupráci teoretiků, výzkumníků i praktiků. Prezentované výzkumné záměry a výzkumy mají potenciál obohatit pedagogickou teorii. Z vystoupení bylo patrné, že výzkum napomáhá k odbornému rozvoji tvůrců pedagogické teorie. Otázkou zůstává specifikace aktérů pedagogické praxe, je-li výzkum považován za jednu z forem pedagogické praxe, tak bezpochyby. Přímá spojitost s učitelskou praxí nabízí metodika 3A. 

Závěrem je možno konstatovat, že sekce bezpochyby přispěla k naplnění cílů XXII. konference ČAPV.

Prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc. a doc. Mgr. Miroslav Dopita, Ph.D. 

 

Sekce 2 - Podmínky současného světa jako výzva pro pedagogickou teorii a praxi

Program sekce zde.
 

Jednání ve druhé sekci začalo sympoziem 5 prezentujících z ÚVRV PedF UK v Praze na téma Úskalí a sociální podmíněnost přechodu z mateřské školy do 1. střídy ZŠ.  Prezentované průběžné výsledky z první fáze longitudinálního výzkumu CLoSE vyvolaly bohatou diskuzi k problematice školní zralosti, školní připravenosti, dále k otázkám kvality preprimárního a primárního školství. Získaná data mohou přispět k vyjasňování teoretických problémů pedagogiky, např. sociální nerovnosti v přístupu ke vzdělávání, aspektům ovlivňující rozhodování rodičů o odložení školní docházky, ale taktéž mohou směřovat k odborné diskuzi nad dosavadní konstrukcí současných dostupných testů školní připravenosti a nad obsahem kurikula předškolního vzdělávání. Prezentovaná data jsou inspirující i pro pedagogickou praxi a širokou rodičovskou veřejnost, konkrétně problematika vhodného věku dítěte pro zahájení školní docházky a rozdílnosti mateřských a základních škol. Využitelnost tohoto výzkumu je možná i pro školskou politiku, kdy se v současné době řeší problém vysokého počtu odkladů školní docházky, revize a inovace Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (2004) a problematika vysokého počtu dětí ve třídách a s tím spojená problematika omezených kapacit v 1. třídách některých vybraných základních škol, na které rodiče v době zápisu stojí fronty. Na závěr sympozia zazněla výzva k mateřských školám, jak kvalitě připravovat na vstup do základní škol, v čem tato kvalita spočívá a taktéž výzva k organizaci a koncepci vlastních zápisů do 1. tříd ZŠ a následně ke vzdělávacímu obsahu v 1. třídě atd. Společným průsečíkem pedagogické praxe a teorii by mohla být nejenom problematika návaznosti preprimárního a primární vzdělávání a problematika volby škol v kontextu rovného přístupu ke vzdělání.

Po přestávce v sekci zazněly 4 příspěvky. Mgr. Marešová hledala cesty k výzkumnému uchopení výchovného partnerství, které je možné aplikovat při spolupráci školy a rodičů v prostředí 1. stupně ZŠ, což je nejenom teoretický, ale i praktický pedagogický problém, jak efektivně podporovat a rozvíjet kvalitní spolupráci.

Druhý příspěvek vznikl ve spolupráci MU Brno a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Autorky prezentovaly výsledky výzkumu úrovně profesní zdatnosti učitelek pro spolupráci s rodiči v českých mateřských školách. Z hlediska pedagogické teorie se jedná o vnímání profesní zdatnosti (self-efficacy), z hlediska školské politiky je zde výzkumně podchycena rozdílnost vzdělání učitelek mateřských škol.

Třetí příspěvek se věnoval efektivní sociální adaptaci cizinců na příkladu 4 ruských rodin z hlediska interkulturního procesu., což je nejenom zajímavé výzkumné téma akulturace, ale taktéž aktuální problém českého školství, kdy učitelé řeší problémy spojené s narůstajícím počtem cizinců.

Závěrečný příspěvek dvou autorů z MU Brno otevřel velmi zajímavý diskurz o vzdělávání romských žáků a představil jako možnou vhodnou metodu divadlo utlačovaných. V závěru diskuze zazněly dotazy, které řeší nejenom školská politika, neboť úvahy směřovaly k zásadní otázce, zda se vyplatí vzdělávat romy a zda se vyplatí romům vzdělávání.

Sekce se celkově zúčastnilo cca 30 účastníků konference, kteří se velmi aktivně zapojovaly do odborných diskuzí a v závěru sekce se shodly, že všechny přednesené příspěvky přispěly k obohacení pedagogické teorie v oblasti sociální podmíněnosti výchovy a vzdělávání a zároveň jsou inspirativní pro školskou praxi a podnětné pro školskou politiku. 

 

doc. PhDr. Eva Šmelová, Ph.D.; PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D.

Sekce 3 -Vychovávaný a vzdělávaný jedinec

Program sekce zde

 

V rámci  3. sekce  druhého dne konference ČAPV, které se zúčastnilo 15-25 posluchačů a diskutujících  byly předneseny tyto přednášky (přihlášeno 9 příspěvků, odeznělo 8):

  • DIAGNOSTIKA JAKO JEDEN Z NÁSTROJŮ PŘI VÝZKUMU VOLBY ŠKOLY (Helena Picková)
  • STRATEGIE PRÁCE S TEXTOVÝMI MATERIÁLY PŘI DOMÁCÍ PŘÍPRAVĚ ŽÁKŮ NA VÝUKU (Zuzana Sikorová, Iva Červenková)
  • VYUŽITÍ GENERICKÉHO MODELU POZNÁVACÍHO PROCESU PŘI EXPLANACI NÁSTROJŮ A POSTUPŮ VYUŽÍVANÝCH STUDENTY VYSOKÉ ŠKOLY PRO BUDOVÁNÍ VLASTNÍCH UČEBNÍCH SÍTÍ (Milan Klement)
  • POSTOJE ŽÁKŮ/STUDENTŮ K ANGLICKÉMU JAZYKU BĚHEM ZÁKLADNÍ A STŘEDNÍ ŠKOLY A JEJICH UTVÁŘENÍ (Monika Černá)
  • DESIGN VÝZKUMU VLIVU VYUČOVACÍCH METOD NA POSTOJE ŽÁKŮ K PŘEDMĚTU PEDAGOGIKA (Jitka Nábělková, Jitka Plischke)
  • NUDA STUDENTŮ STŘEDNÍ ŠKOLY (Ingrid Čejková)
  • VLIV TEMPERAMENTU NA RIZIKOVÉ PROJEVY V CHOVÁNÍ MLADISTVÝCH (Tomáš Čech, Pavlína Hlaváčová)
  • PROSTŘEDÍ DIAGNOSTICKÉHO ÚSTAVU OČIMA JEHO KLIENTŮ (Martin Šťastný)

Velmi bohatá diskuse téměř ke všem příspěvkům, z nichž většina se vztahovala nejen k teorii pedagogického výzkumu, ale především k aplikaci do  vlastní učitelské, resp. pedagogické praxe. Realizované výzkumy umožnily výzkumníkům příležitost ke spolupráci nejen kolegů-teoretiků, ale hlavně praktiků.

 Diskutovány byly především tyto oblasti:

  • problematika volby základní školy rodiči budoucích žáků, včetně připravenosti dětí na školní docházku,
  • vliv domácích úkolů na učení žáka, včetně role učebnic a jiných textových materiálů v domácí přípravě žáka na výuku,
  • teorie učení v digitálním věku, tzv. koncept konektivismu, popis role účastníka v tomto typu vzdělávání,
  • postoje a učení se cizím jazykům, včetně hlediska jak postoj ke konkrétní kultuře ovlivňuje úroveň cizímu jazyku,  zmíněna zásadní role učitele cizího jazyka na ZŠ,
  • metodologické problémy výzkumu postojů obecně, konkrétně vliv vyučovacích metod na postoje žáků k předmětu pedagogika,
  • problematika zkoumání „nudy“ ve vyučování, resp. ve škole pohledem studentů a „zábavných“ dní, které se odehrávají výhradně mimo vlastní výuku,
  • temperament (složky extroverze a neuroticismus) )  adolescentů a ml. lidí  z hlediska konkrétních projevů rizikového chování,
  • jak klienti diagnostického ústavu interpretují život v této instituci, identifikace důležitých oblastí a oblastí, které by bylo možné „zlepšit“.

doc. PhDr. Julius Sekera, CSc. a doc. PhDr. Jitka Skopalová

Sekce 4 - Učitelé a jiní pedagogičtí pracovníci

Program sekce zde.
 

Do 4.  sekce bylo zařazeno 18 příspěvků a  17 z nich odeznělo. Oceňujeme jejich výběr, který provedli organizátoři konference, protože příspěvky tematicky velmi souzněly, obsahově na sebe navazovaly, a proto diskuse k nim byla efektivní. Autoři příspěvků prezentovali výsledky svých bádání  v širokém okruhu pedagogických situací, přičemž mnozí používali výzkumné metody, spadající do okruhu kvalitativního výzkumu.

Můžeme konstatovat, že všichni autoři respektovali otázky, zadané v kontextu ústředního tématu konference a  zejména na první čtyři odpověděli prostřednictvím výsledků výzkumu kladně. Zbývající nebyly v naší sekci tematizované a tudíž odpovědi nejsou jednoznačné. Všichni vystupující se snažili dodržet určený čas.

Podnět z pléna sekce:

Byla by potřebná vzájemná informovanost o tématech disertačních prací na jednotlivých pracovištích v ČR a na Slovensku. Navrhujeme promyslet, jakým způsobem.

 doc. PaedDr. Marcela Musilová, Ph.D.; doc. PhDr. Michaela Píšová, M.A.,Ph.D.

 

Sekce 5 - Cíle a obsah výchovy a vzdělávání

Program sekce zde
 

Zdá se, že po chvilkovém zájmu otázky kurikula (zřejmě spojená s kurikulární reformou) téma cílů a obsahů vzdělávání ustoupilo do pozadí. Sekce postavila jediný blok, a to ještě díky zastoupení výzkumů učebnic. (Tím nechci vůbec tematiku učebnic podcenit, protože v praxi jsou učebnice možná nejvýznamnějším vehikulem kurikula.) Navíc z pěti zařazených příspěvků dva odpadly. Naštěstí Non multa, sed multum, a tres facium collegium, takže buďme vděčni za tři ústně prezentované výsledky. Další velmi zajímavé příspěvky z oblasti výzkumu učebnic nebo kurikula v širším měřítku byly v posterové sekci. Pozitivně hodnotím zastoupení témat čtenářské gramotnosti a matematiky, které patří do jádra vzdělávacích cílů školy.

Kurikulum se ovšem prolíná s dalšími tématy, zejména s výukou a výsledky vzdělávání, a tak snad téma kurikulum bylo přítomno i jinde. V důsledku početní slabosti kurikulární sekce jsme se hladce propojili se sezením sekce 6 zaměřeným na výsledky procesy a výsledky vzdělávání. Zde dominovala doména angličtiny, naštěstí vyvážená etickou výchovou. Obecně se tedy hranice sekcí jeví dosti arbitrární. 

 RNDr. Dominik Dvořák, Ph.D.

 

Sekce 6 - Procesy a výsledky výchovy a vzdělávání

Program sekce zde.
 

Sekce probíhala ve dvou dnech, tedy 8. i 9. září 2014. Bylo přihlášeno 24 vystupujících. Realizovaných vystoupení bylo 17. Po oba dva dny práce sekce vládla mezi přítomnými pracovní pohoda, kterou nezkalily ani konstruktivně kritické diskuse. Po obsahové stránce rezonovaly všechny příspěvky s názvem sekce. Pocházely od autorů vyzrálých i od autorů v oblasti pedagogického výzkumu teprve začínajících.  Při volbě výzkumných záměrů i designu výzkumu vycházeli prezentující převážně ze zahraničních vzorů, inspiraci hledali dílem v anglicky a dílem v německy mluvících zemích. V jejich vystoupení bylo možno vypozorovat časté přejímání cizí terminologie a podněcovalo k úvahám o potřebě či nepotřebě odborné diskuse na toto téma. Jako vedlejší produkt přinesla prezentovaná zjištění výzkumníků informace o rezervách v teoretické zdatnosti pedagogů působících ve školní praxi, což může vést k detailnějšímu zkoumání této skutečnosti. 

Vedoucí sekce doc. PhDr. Iveta Bednaříková, Ph.D. a doc. PhDr. Michaela Prášilová, Ph.D.

Sekce 7

Program sekce zde.
 
Hodnocení bude doplněno. 

 

Aktuality

29.09.2014 11:41
Po tomto termínu již nebude možné příspěvky zařadit do recenzního řízení a tedy publikovat. 
23.09.2014 18:17
V sekci Po konferenci naleznete fotogaleri (zde). 
15.09.2014 16:59
V rubrice Ke stažení naleznete prezentace plenárních vystupujících.

Kontakt

Univerzita Palackého v Olomouci
Pedagogická fakulta
Ústav pedagogiky a sociálních studií
Žižkovo nám. 5
771 40 Olomouc
capvolomouc@seznam.cz